úterý 9. července 2013

Čajový vůz jako sen

Poslechněte si jeden příběh o cestě za snem. Je to krátké povídání a přitom vás provede dvaceti roky mého života. Několik let během gymnázia jsem každý večer uléhal s představou autobusu, který by parkoval u školy a já bych v něm měl takový podnik. Čajovny tehdy nebyly a tak jsem si v duchu představoval, jak si tam s kamarády pouštíme svou muziku a pijeme něco tvrdšího, když už nám je těch "náct." Stolečky mezi autobusovými sedačkami, prostě paráda, celkově jsem si to ladil tak trochu do sixties.

Po škole jsem různě cestoval, nakonec jsem strávil mimo Čechy asi dva roky a stal se fotografem. Zčistajasna přišla nabídka provozovat čajovnu a já ji vzal. Strávil jsem v ní deset let včetně víkendů a pak jsem zatoužil být zase svobodný. Rozprodal jsem svou sbírku muzejních konviček a odešel do světa. Dům, kde byla čajovna stejně za čtvrt roku rozbourali.

Tentokrát jsem venku moc nepobyl. Zlomil jsem si v Barceloně nohu, dostal se domů po jedné a pěkně si poležel. Když tři měsíce ležíte, je to bezvadné na přemýšlení. Nebo spíš na nemyšlení. A jak jsem neměl nad čím přemýšlet, tak jsem začal putovat v čase. Denní program byl jednoduchý, počkat na zvonek, doskákat ke dveřím a převzít oběd. Takový tříměsíční sólo retreat. Jednoho dne jsem měl ojedinělou dámskou návštěvu. Něco jsme rozebírali a ona se nějak dotkla struny, která ve mě začala znít a z toho zvuku se najednou vynořila jedna zasunutá vzpomínka na jeden sen.

O autobuse s občerstvením.

Pak to šlo ráz na ráz. Objednal jsem si opravdu nádherné auto v zahraničí, krásný starý Volkswagen, minibus, jo, právě, laděný do sixties. Zaplatil jsem ho třetí straně, specializované přepravce na převoz veteránů a těšil se na vůz. Asi za dva dny mě chytnul zvláštní děs. Začal jsem ho zkoumat. Stránky přepravní společnosti byly registrované v Káthmándů a IP, které se měnilo každou hodinu, bylo z Rumunska. Podvodníci. Komplet falešné stránky i s automatickým trackováním zásilky. Přišel jsem o všechny peníze, co jsem tehdy měl na účtě i v hotovosti. Přes 50000 Kč.

A to je konec.

Dostal jsem tak za vyučenou, že jsem na svůj znovuobjevený sen musel zapomenout. Prostě jasná stopka.

A tak dnes neexistuje žádný Čajový vůz.

Líbí se Vám tenhle konec?

Mě také ne. A tak, když mě dobrněla hlava z téhle pecky, začal jsem znovu, tentokrát opravdu, přemýšlet.

Jak je to s těmi překážkami v životě? Když to nějakým směrem moc nejde, nedaří se, všechno se kazí, je někdy opravdu nejlépe přijmout, že tudy cesta nevede. Obrátíte se jinam a hle, najednou jde všechno hladce a vše se daří. Je vám to jasné, ta cesta předtím, co jste zkoušeli, nebyla ta pravá.

A tak jsem ležel, jedl obědy na dluh a přemýšlel.
Ale co když já už mám svůj Cíl?
Sen z dětství, pojízdnou čajovnu, přece!

Pak ale musí Vše, co stojí cestě za snem, tvořit jen malé či větší překážky, které mě nemohou zastavit.

Přečtěte si tu větu ještě jednou. Ještě jednou. A teď ještě stokrát. Stejně se obávám, že ji nerozumíte.

Dejte si ji třeba na ledničku:

Vše, co mi stojí na cestě za snem, jsou jen překážky, které mě nemohou zastavit.

Nikdy se nevzdávejte!

Tohle uvědomění, které jsem sám sobě zaplatil, má pro mě od té doby nevyčíslitelnou hodnotu.

Pokud máte cíl, za něčím si jdete, mám pro Vás zprávu.

Vše, co se kolem přihodí, jsou jen zkoušky ve smyslu - myslíš to s tou věcí opravdu vážně?

No tak vaše komunitní centrum dvakrát vyhořelo. Je vám jasné, co tam vzniká a proč to děláte?

Postavte ho znovu.

A tak jsem prodal byt a koupil si nový, ještě šikovnější Volkswagen.




Je to úžasný pocit se znovu spojit se svým snem.
Vlastně mě to několikrát denně přiměje k tanci.
Zavýskám si a poděkuji.

Nakonec tento skvěle fungující, radostný a štěstí přinášející projekt geniálně propojuje další aktivity, především myšlenku a hnutí pop-up tea a projekt Deset tisíc okamžiků, který představím později.

A to nebude slabá káva. Srabi, co se vzdávají, by tyto projekty realizovat nemohli.

Nebojte se proher, a vzpomeňte si na Noa z Matrixu. Agent Smith s ním právě vytvořil kráter v zemi a zdá se, že je po všem. Noe se ale pomalu zvedá ze země. Smith se nevěřícně ptá - za co sakra bojuješ? Za mír, za lásku, no tak pověz? Noe má jasno, odpoví:

Protože jsem se tak rozhodl.

A v tom je Vaše síla, rozhodněte se a nikdo a nic Vás nemůže zastavit.
Vy máte Cíl a vše, co se přihodí, jsou jen kroky na cestě za jeho naplněním.

Vítejte v Čajovém voze.

I HAVE A DREAM...